Statistika výdajů

Jak to funguje

1. 1

   Otevřete Statistiku ze spodní lišty. Období začíná aktuálním měsícem: příjmy, výdaje a zůstatek, každý proti předchozímu období.

2. 2

   Sloupce „po dnech“ ukazují, kdy peníze odešly. Pod nimi je stejná částka rozdělená po kategoriích a prstenec ukazuje jejich podíly.

3. 3

   Klepněte na kategorii a rozpadne se na obchody a transakce, ze kterých vznikla. Odtud vede další klepnutí přímo k transakcím.

4. 4

   Období lze změnit — měsíc, čtvrtletí, rok nebo vlastní data — a každý graf se přepočítá.

Co který graf doopravdy ukazuje

Sloupce „po dnech“ odpovídají na otázku kdy, ne za co. Je to důležitější, než se zdá: většina přečerpání nemá kategorii, má datum — pátek, první den po výplatě, týden dovolené. Rovný graf a graf se třemi špičkami mohou dát tutéž měsíční sumu a být dvěma velmi odlišnými měsíci.

Prstenec kategorií odpovídá na otázku za co a záměrně ukazuje podíly, ne částky. Podíl se dá srovnat mezi měsíci, když se příjem změnil: třicet procent na jídlo zůstává třiceti procenty v drahém i v levném měsíci.

Srovnání s předchozím obdobím stojí u každého čísla, protože samotná suma nic neznamená. „Utraceno 24 300“ — je to hodně, nebo málo? Odpovídá na to jen druhé číslo vedle, a proto je tam, a ne v samostatném výkazu, který nikdo neotevře.

„Povinné a volné“ — k čemu je to dělení

Kategorie říkají, za co peníze odešly, ale ne to hlavní: kolik z toho jste vůbec utratit nemuseli. Nájem a předplatné jsou rozhodnutí učiněné kdysi dávno; káva a taxi rozhodnutí z tohoto týdne. Změnit jde jen ta druhá a v běžném výkazu vypadají obojí stejně.

Proto aplikace dělí měsíc napůl: povinné platby — to, co se měsíc co měsíc opakuje přibližně stejnou částkou — a všechno ostatní. Pravidelné najde sama, ve vaší vlastní historii, podle opakování obchodníka a částky; označovat není třeba nic.

Praktický užitek je jeden: samotné číslo volných výdajů je váš skutečný prostor k manévrování. Je-li z 30 000 výdajů 22 000 povinných, pak šetřit „na všem trochu“ nemá smysl — smlouvat je třeba s velkou částí, ne s osmi tisíci, které se stejně rozejdou na drobnosti.

Od čísla, které překvapilo, ke konkrétnímu nákupu

1. 1

   Uvidíte kategorii, která oproti minulému měsíci vyrostla — klepněte na ni. Rozbalí se až k obchodům a obchodníkům, z nichž se složila, seřazeným podle částky.

2. 2

   Odtud jedno klepnutí vede k samotným transakcím: datum, částka, poznámka a připnutá účtenka, pokud jste ji fotili. Tohle je ten bod, kde se z „jídlo podražilo“ stane „dva velké nákupy místo čtyř“.

3. 3

   Přepněte období na čtvrtletí nebo rok, abyste poznali, jestli jde o jednorázový skok, nebo o trend. Měsíc je příliš krátký úsek, než aby se to rozlišilo: jediná lednička udělá z kategorie „spotřebiče“ rekordní, aniž by se na vašich zvycích cokoli změnilo.

Kde mají statistiky hranice

• Ukazují přesně to, co jste zapsali. Měsíc s vynechaným týdnem bude vypadat levně a aplikace to vědět nemůže — proto je užitečnější nechat týden prázdný než ho vyplňovat po paměti.
• Neprognózují. Není tu žádné „tímto tempem utratíte tolik a tolik“: odhad ze dvou týdnů se skoro vždy mýlí předvídatelným směrem a přitom vypadá jako fakt. Roli varování plní limity rozpočtu, které se ozvou na 80 % a 100 %.
• Hotovost je vidět přesně natolik, nakolik ji zapisujete. Není to omezení aplikace, ale vlastnost hotovosti, a platí stejně pro jakýkoli způsob zapisování.
• Záložky investic, energií a dluhů ukazují to, co obsahuje váš tarif; část z nich vyžaduje Plus. Prázdná záložka znamená, že zápisy toho druhu ještě nemáte, ne že je funkce vypnutá.